slunce Informace o hudebních skladatelích
Hlavní stránka Připravujeme Bylo Zajímavosti Kontakty Co je nového?

red-arrow[1].gif (101 bytes)Bach Johann Sebastian, * 21. 3. 1685, † 28. 7. 1750, německý skladatel a varhaník; vrcholný představitel barokní hudby, největší mistr kontrapunktu a fugy. Za života uznáván více jako varhaník, po jeho smrti dílo upadlo v zapomenutí; zájem o něj vzbuzen teprve po provedení Matoušových pašijí (Berlín 1829) F. Mendelssohnem-Bartholdym. Bach představuje syntetický tvůrčí typ, který spojoval tradici německého protestantského chorálu, německé varhanní tvorby a nizozemské polyfonie s italskou melodikou, formou italského concerta a s virtuózním leskem francouzských clavecinistů. Působil 1708 – 17 ve Výmaru, 1717 – 23 v Köthenu, od 1723 jako kantor chrámu sv. Tomáše v Lipsku. V roce 1749 oslepl. Z díla: chrámové kantáty (dochováno asi 200), Matoušovy a Janovy pašije, Vánoční oratorium, Mše h moll, světské kantáty (Kávová, Selská, Lovecká), skladby varhanní (preludia, toccaty, fugy, fantazie, chorální předehry), klavírní (Dobře temperovaný klavír, Anglické suity, Francouzské suity a Partity, Goldbergovy variace), komorní sonáty pro sólové housle a violoncello, instrumentální koncerty (pro housle, cembalo, flétnu), orchestrální Braniborské koncerty, jež představují vrcholný typ concerta grossa. Vrchol kontrapunktické dovednosti uložen v souborech Hudební obětina a Umění fugy. Bach měl z prvního manželství sedm dětí, z druhého třináct; jako skladatelé vynikli zvl. Wilhelm Friedemann Bach, Carl Philipp Emanuel Bach, Johann Christoph Bach (1732 – 1795) a Johann Christian Bach.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Buxtehude Dietrich, * asi 1637, † 9. 5. 1707, německý skladatel a varhaník dánského původu; od roku 1668 varhaník v Lübecku, kde pořádal veřejné koncerty chrámové hudby. Ve varhanní a kantátové tvorbě jeden z nejvýznamnějších předchůdců J. S. Bacha.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Mendelssohn-Bartholdy Felix, * 3. 2. 1809, † 4. 11. 1847, německý skladatel, dirigent a klavírista; od roku 1835 ředitel Gewandhaus-Orchester Leipzig. Z díla: symfonie (Reformační, Italská, Chvalozpěv, Skotská), předehry (Hebridy, Krásná Meluzína, Ruy Blas, Sen noci svatojanské, Klid, moře a šťastná plavba), instrumentální koncerty (2 klavírní, houslový), oratoria (Paulus, Elias), skladby komorní a klavírní (Písně beze slov), písně, scénická a jiná hudba. Jeho provedení Bachova oratoria Matoušovy pašije v  roce 1829 v Berlíně znamenalo oživení zájmu o Bachovu tvorbu.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Reger Max, * 19. 3. 1873, † 11. 5. 1916, německý skladatel, varhaník, dirigent a pedagog; profesor na konzervatoři v Lipsku. Dospěl k vlastnímu stylu se složitou polyfonní strukturou, harmonií i rytmikou. Autor zejm. varhanních skladeb (např. Fantazie a fuga na téma B-A-C-H, Introdukce, passacaglia a fuga), tvorby orchestrálních (Variace a fuga na Mozartovo téma, Rekviem) komorních a klavírních skladeb, písní a jiných děl.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Seger Josef Ferdinand Norbert, též Seeger, Segert, * 21. 3. 1716, † 22. 4. 1782, český skladatel, varhaník a pedagog. Autor barokní duchovní hudby, varhanních preludií, fug, toccat.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Schumann Robert, * 8. 6. 1810, † 29. 7. 1856, německý skladatel, hudební kritik a spisovatel; manžel C. Schumannové. V  roce 1834 založil v Lipsku Neue Zeitschrift für Musik (Nový časopis pro hudbu), který se jako první časopis soustavně zabýval hudební kritikou. Těžiště jeho díla je v klavírních skladbách (Variace na jméno Abegg, Karneval, Motýli, Dětské scény, Kreisleriana, Lesní scény, Tance Davidovy, Fantazijní kusy, Symfonické etudy, Album pro mládež, 3 sonáty, etudy) a písních (cykly Láska a život ženy, Láska básníkova, Myrty). Z dalších děl: 4 symfonie (1. B dur Jarní), instrumentální koncerty (klavírní a moll, violoncellový), oratoria (Ráj a Peri), komorní tvorba (3 smyčcové kvartety, 3 klavírní tria, klavírní kvintet Es dur).

red-arrow[1].gif (101 bytes)Telemann Georg Philipp, * 14. 3. 1681, † 25. 6. 1767, německý skladatel; od roku 1721 kapelník a ředitel opery v Hamburku. Autor oper (Trpělivý Sokrates aj.), množství chrámových kantát (více než dvaceti ročníků – tzv. pro každou neděli a církevní svátek psána jedna kantáta), oratorií, orchestrálních suit, triových sonát, mší, motet a jiných děl.

red-arrow[1].gif (101 bytes)Tůma František Ignác, * 2. 10. 1704, † 30. 1. 1774, český skladatel; působil ve Vídni. Autor chrámové hudby (mše, Stabat mater, Rekviem), symfonií, triových sonát a jiných děl.